Recenze: Hubnu 5× rychleji – kniha, se kterou lidé hubnou desítky kilogramů. Jaká je ale realita?
Díl 7 – závěrečný
Tak jo. Jsme na konci. Tohle je sedmý a poslední pravidelný díl mojí recenze knihy Hubnu 5× rychleji.
Minulý týden v pátek jsem dokončila první pětitýdenní program. A výsledkem bylo -4,5 kg. Z původních +15 kg jsem se dostala na +10,5 kg. No hurá!
Teď mám malou mezipauzu, protože jsem měla narozeniny a to znamená několik oslav – se synem, s jednou holčičí partou, s druhou holčičí partou. S kolegyněmi v práci kafíčko. Takže fakt zlobím a je mi jasný, že se to projeví.
Takže druhé kolo jsem sice chtěla začít hned v pondělí, ale vzhledem k tomu, jak vypadá tento týden, bude to spíš takový rozjezd na etapy. A místo pěti týdnů počítejme tentokrát raději se šesti. Prostě je srpen. 😄
A co mi první kolo ukázalo?
Ve skupině jsem vypozorovala, že ženy po prvním kole často uváděly úbytek kolem pěti kilogramů. A to mi přijde jako reálný výsledek.
Protože když potom člověk vidí reklamy typu „zhubla 28 kilo“, „zhubla 11 kilo za pět týdnů“ a podobně, tak si říkám: „Ale jděte. To je zase pěkná kravina.“
Já jsem za pět týdnů shodila 4,5 kg. A jsem s tím spokojená. Hlavně se mi po několika letech, kdy jsem se snažila zhubnout přes sport, vůbec hubnutí rozjelo.
Takže ano – Hubnu 5× rychleji fungovat může.
Ale proč ta mediální masáž? Opravdu si autoři myslí, že kdyby nám řekli „zhubnete za 5 týdnů cca 5 kilo“, že bychom si řekli/y: „To je málo!“?
PíšI i/y, protože i muži hubnou podle této knihy. I na ně je zde myšleno, včetně článku o tom, jak s knihou mají pracovat, protože přece jen jejich tělo funguje jinak.
Mám i kamarádky a známé, které si zvolily cestu injekcí na hubnutí. Jedna z nich mi říkala, že za měsíc zhubla šest kilogramů. To je samozřejmě pěkný výsledek. Ale jestli je pro vás vhodná právě tahle cesta, je podle mě otázka zdravotního stavu a rozhodnutí každého člověka. Já to takto nedám, protože nesnáším injekce. Takže jdu cestou delší, ale dá se zvládnout.
A teď samotná kniha
Když jsem ji dostala, byla jsem upřímně dost otrávená.
Předtím totiž kolem knihy vznikla obrovská mediální masáž. Čekaly jsme na ni s kamarádkou asi měsíc a mezitím na mě ze všech stran vyskakovaly příběhy o tom, jak někdo zhubl 28 kilo, nebo 35 kilo…
A mě to začalo tak strašně štvát, že když jsem knihu konečně otevřela, říkala jsem si, jestli ji vůbec nechci vrátit v rámci zákonné lhůty pro vrácení zboží bez udání důvodu. Protože garance vrácení peněz, kterou v reklamě slibují, neměla jen malý háček, ale docela pěkně háky.
Garance vrácení peněz, pokud nezhubnete
V reklamě to zní krásně: můžete knihu vrátit, pokud vám během 5 týdnů nepomůže.
Jenže podmínky jsou nastavené poměrně přísně. To bych ještě mohla chápat, kdyby ty podmínky nebyly tak nesmyslně nastavené jako tady.
Knihu musíte koupit přímo na daném webu, zahájit program v určeném termínu, absolvovat celý 35denní program, dodržovat jídelníček i pravidla, vyplňovat kontrolní listy, absolvovat profesionální měření InBody nebo Tanita před začátkem i po skončení, dodat oba reporty, fotografie jídel, popis průběhu a další podklady.
Takže ano, vrátit ji můžete, ale rozhodně to není tak jednoduché, jak by se mohlo z reklamy zdát. A stojí to další peníze, rozhodně víc, než vám vrátí za knihu.
A přesně tyhle věci mi vadí.
Proč slibovat něco, co pak postavíte na takových podmínkách, že většina lidí si řekne: „Víte co, kašlu na to.“ Je levnější knihu nevracet.
Za mě to není jen zbytečně marketingově nafouknuté. Za mě je tohle prostě bouda na lidi a vadí mi to.
Já vím, že si řeknete: „A co bys jako chtěla? Nikdo ti nic nedá zadarmo.“ No, jsem taková. 😄
A teď konečně to dobré
Kdybych se od tohohle všeho odprostila a hodnotila jen samotnou knihu a její funkční stránku, byla jsem s ní opravdu překvapivě spokojená.
Recepty jsou podle mě výborné.
Vyzkoušela jsem určitě víc než polovinu receptů. Všechny jsem zatím nestihla.
Nevyzkoušela jsem ani všechny sladké recepty. A to z jednoho velmi příjemného důvodu:
Neměla jsem chuť na sladké.
To mě během celého programu překvapilo asi nejvíc. Miluji sladké.
Z receptů, které jsem vyzkoušela, jsou jen dva, ke kterým se nejspíš pravidelně vracet nebudu.
První je tuňáková pizza. Ne proto, že by byla špatná. Prostě nemám ráda tuňáka na pizze. Když mi ji někdo udělá, samozřejmě ji sežeru, protože nejsem blázen. 😄 Ale sama si raději udělám svoji pizzu z cottage sýra.
Druhý je nízkosacharidový chléb s tahini. Tam mi vadila výrazná pachuť tahini, která mi připomínala arašídy. A já prostě na chlebu tuhle chuť nemusím. Zjistila jsem, že po zmrazení je ta pachuť menší, takže možná najdu cestu, jak ho využít, ale topka jako housky to nebude.
Jinak za mě jsou ostatní vyzkoušené recepty opravdu výborné.
A kniha mě naučila jednu věc, která pro mě bude důležitá i dál – krabičkovat si jídlo do práce.
Firma, kde pracuji, se totiž bude stěhovat a už si nebudu moct tak jednoduše odskočit do Billy pro svačinu, protože prostě za půl hodiny nákup nestihnu.
A možná právě tohle byl jeden z důvodů, proč jsem za poslední roky přibrala. „Tuhle si dám vlašáček, támhle pochoutkový salát…“ Já to miluju. 😄
Takže krabičky budu potřebovat.
A právě proto si pravděpodobně koupím i další knihu ze série Restartuj, která je zaměřená na krabičková jídla.
A ještě jeden malý zázrak: přežila jsem těch pět týdnů bez pečiva, které miluji taky. 😄
Co mi tedy na knize vadí?
Když to shrnu, jsou to za mě tři hlavní mínusy:
- Obrovská mediální masáž.
Bombastické výsledky bez jasného časového kontextu mi prostě vadí. - Garance.
Samotná myšlenka garance je skvělá, ale podmínky jsou podle mě nastavené tak, že z toho vzniká spíš marketingový tah než skutečně jednoduchá možnost vrácení peněz. - Vejce.
Po pěti týdnech jsem měla vajec plné zuby. 😄 Fakt.
To jsou za mě hlavní věci, které knize a celému projektu ubírají body.
Moje konečné hodnocení: 70 %, a to přeci není špatné.
Původně jsem dokonce přemýšlela o vyšším hodnocení, protože samotná kniha je podle mě opravdu dobrá. Ale i tak je hodnocení velmi dobré.
A ještě jedna důležitá věc:
Nemusíte dodržet úplně všechno na 100 %, aby to mělo smysl.
Ano, snažila jsem se pravidla dodržovat. Ale když jednou něco poruším, svět se nezhroutí. Prostě pokračuju dál. Chce to pokračovat a nevzdat se.
Dala jsem si pizzu v osm večer? Tak jsem si ji dala.
Napila jsem se vína? Ano.
Dala jsem si jahody se šlehačkou? Ano.
A druhý den jsem prostě pokračovala.
To je podle mě mnohem důležitější než pocit, že když jednou něco „pokazíte“, celý program jste zničili. Nebo že už nikdy nepůjdu s kamarádkou na kávičku.
A co bude dál?
Tímhle 7. dílem končí moje pravidelné týdenní reporty.
V hubnutí podle knihy ale pokračuju. Druhé kolo jsem už začala, jen tento týden bude vzhledem k oslavám a společenskému životu trochu rozjezdový. Takže místo klasických pěti týdnů počítejme tentokrát spíš se šesti. 😄
Už se ale nebudu ozývat každý týden. Vždycky po dokončení dalšího pětitýdenního kola udělám souhrn výsledků a zkušeností.
A protože mě kniha nakonec přesvědčila, chci vyzkoušet i další knihy ze série Restartuj. Pokud si je pořídím, samozřejmě se o své zkušenosti podělím.
Tak uvidíme, co přinese druhé kolo. 😜