„Zemřeli jsme, jen když na nás zapomenete.“

(Anonymní epitaf z masového hrobu španělské občanské války)

Ruta Sepetys má neuvěřitelný dar přiblížit čtenáři historii tak, že se stává součástí jeho vlastního života. Mlčící fontány nás zavádí do Španělska 50. let, do doby vlády diktátora Francisca Franca. Je to příběh o lásce, mlčení, strachu i naději. Násilí tu není popisováno přímo – a přesto se vám atmosféra doby dostane pod kůži tak silně, že ji ještě dlouho po dočtení budete cítit.

Hlavní hrdina Daniel, americký student fotografie, se ocitá ve světě, který je na první pohled plný barev, hudby a slunce, ale za fasádou se skrývá chudoba, kontrola a strach. Jeho objektiv zachycuje to, co režim nechce ukázat. A díky němu se setkává s Anou – dívkou, která od dětství nese následky občanské války a mlčení své rodiny.

Ruta Sepetys opět dokazuje, že historický román může být nejen poučný, ale i čtivý a silně emotivní. Stejně jako v Musím tě zradit, i tady autorka dává hlas obyčejným lidem, kteří byli nuceni přežívat v nesvobodě. Rozdíl je v atmosféře – kde Rumunsko 80. let působí tísnivě a bezvýchodně, Španělsko 50. let má v sobě i náznaky naděje a touhy po změně. Obě knihy ale spojuje stejné poselství: i malé činy a malé pravdy mají význam.

„Estamos más guapas con la boca cerrada. Se zavřenou pusou jsme hezčí.“

Tato věta, často opakovaná matkou Puri – mladé dívky s hlavou plnou otázek, která se snaží najít své místo ve světě zmítaném strachem a mlčením – dokonale vystihuje dobu, kdy bylo bezpečnější držet jazyk za zuby než říkat pravdu.

Vedle krásného vyprávění nechybí ani silné symboly a citáty, které se vám vryjí do paměti. Jeden z nich vystihuje celé vyznění knihy:

„Zrovna když si housenka myslela, že svět končí, stal se z ní motýl.“

Mlčící fontány je román o minulosti, který ale mluví i k současnosti. Připomíná, že svoboda není samozřejmost, a že mlčení může být stejně zničující jako násilí. Pokud vás oslovila kniha Musím tě zradit, pak vám i tento příběh otevře oči – jen tentokrát směrem k dějinám Španělska.

Četla jsem Mlčící fontány se zatajeným dechem a nejednou i se slzami v očích. O to silnější pro mě byly pasáže, které ukazují temné dědictví frankistického režimu – zejména skandál s kradenými dětmi, kdy tisíce matek slyšely, že jejich novorozeně zemřelo, a přitom bylo prodáno „vhodnějším“ rodičům.

Ruta Sepetys to všechno dokázala propojit do lidského příběhu, který vás zasáhne do srdce. Mlčící fontány nejsou jen román o lásce a naději, ale také o mlčení, které dusí celé generace. A právě proto jsem je dočetla s pocitem, že na tuhle knihu nikdy nezapomenu.

Hodnocení: příběh 10/10, dojem z knihy 10/10, celkem 10/10

Anotace z knihy

Madrid, 1957. Španělsko pod nadvládou diktátora Franka zoufale potřebuje peníze, a tak láká turisty a obchodníky. Mezi nimi je i osmnáctiletý syn ropného magnáta Daniel Matheson, který chce skrze čočku fotoaparátu poznat rodnou zemi své matky. Řízením osudu potká mladou Anu, díky níž odhaluje krutou každodenní realitu Španělů, a brzy se sám ocitá v ohrožení. Zvládne ve slunném městě, jehož ulicemi se plíží stíny občanské války, ochránit své milované?

Kniha v nabídce knihkupectví Dobrovský

Pro ty, kdo raději poslouchají:

Mlčící fontány sice audiokniha není, ale mohu doporučit od této autorky jiné dvě skvělé audioknihy. 🎧 Poslechněte si ochutnávku – stačí kliknout na obrázek a otevře se stránka s příběhem.

Sůl moře – čtyři mladí lidé prchají před koncem druhé světové války a snaží se přežít, když se jejich cesty zkříží na lodi slibující svobodu.

V šedých tónech – patnáctiletá Lina je s rodinou odvlečena do sovětských pracovních táborů na Sibiři. Bojuje o život a snaží se udržet si vlastní lidství.