„Pravidlo číslo jedno: Důvěřuj jen mámě a tátovi.“

Knihy, které nás zavádějí do prostředí psychiatrie a psychologie, mě vždycky lákají. Fascinuje mě to odborné téma – i když o něm vlastně nic nevím, ráda si o něm čtu alespoň v beletrii. Už dříve jsem se setkala s podobným stylem u Sebastiana Fitzeka. Jeho knihy nejsou špatné a umí zaujmout, ale pro mě osobně to není úplná špička. O to víc mě zaujal Dům hlasů od Donata Carrisiho.

Hlavním hrdinou je Pietro Gerber, psycholog přezdívaný „uspávač dětí“, který se specializuje na hypnózu. Policie i soudy ho často žádají o pomoc, protože dokáže otevřít dveře do skrytých vzpomínek malých pacientů. Tentokrát se ale setkává s něčím zcela novým – do péče dostává dospělou ženu, Hannu Hallovou. Ta se totiž ve svých vzpomínkách vrací do dětství, kde možná byla svědkem vraždy… anebo se na ní sama podílela.

Co mě na knize hodně bavilo, je její tajemná atmosféra. Carrisi mistrně balancuje mezi psychologií a něčím až nadpřirozeným – chvílemi to působí, jako by v příběhu byli přítomní duchové. Právě proto bych řekla, že Dům hlasů stojí někde na pomezí mezi Fitzekem a Jennifer McMahon.

Čtení bylo tak poutavé, že jsem knihu doslova zhltla. Byla to taková „rychlovka“, která mě nutila otáčet stránku za stránkou. Na druhou stranu musím přiznat, že závěr mě lehce zklamal – chyběl mi tam silnější zvrat, který by mě úplně ohromil a posadil na zadek. Některé Gerberovy pocity vůči Hanně na mě také působily zvláštně, až trochu nepříjemně.

Přesto všechno Dům hlasů hodnotím jako velmi povedenou knihu. Pokud máte rádi příběhy, které kombinují psychologické napětí s tajemnem a duchařskými podtóny, určitě po ní sáhněte.

Hodnocení: příběh 7/10, dojem z knihy 7/10, celkem 7/10

Anotace z knihy

Pietro Gerber není jen tak ledajaký psycholog. Specializuje se na hypnózu a jeho pacienty spojuje jedna věc: jsou to děti. Často jsou traumatizované, poznamenané dramatickými událostmi nebo mají hluboko v paměti ukryté důležité informace, které policie a soudci využívají při vyšetřování.

Pietro je nejlepší v celé Florencii, kde je známý jako uspávač dětí. Ale když mu z druhého konce světa zavolá australská kolegyně, aby mu svěřila do péče svoji pacientku, Pietro zareaguje rozpačitě a s nedůvěrou. Protože Hanna Hallová je dospělá.

Hannu trápí jedna živá vzpomínka, která by však nemusela být skutečná: vzpomínka na vraždu. A aby zjistila, jestli je ten střípek paměti pravda, nebo iluze, zoufale potřebuje Pietra Gerbera. Dnes je Hanna sice dospělá, ale ta vzpomínka sahá do jejího dětství. A tak jí Pietro bude muset pomoct probudit tu malou holčičku, která v ní dosud dřímá. Holčičku mnoha jmen, která se odjakživa vyhýbá cizincům a která se svou rodinou šťastně žila na čarovném místě, v „domě hlasů“. Ta holčička se stala svědkem vraždy. Anebo možná nebyla jen svědkem. Možná je vražedkyní právě ona.

Zaujala vás kniha? Zde je nyní zakoupení