Recenze: Hubnu 5× rychleji – kniha, se kterou lidé hubnou desítky kilogramů. Jaká je ale realita? (Díl 3.)
8.den: 17. 7. 2026 | Aktuálně: +12,85 kg | Díl 3.
V minulém díle jsem slíbila, že se vrátíme k pravidlům. Týden už mám za sebou, takže můžu konečně hodnotit nejen recepty, ale i to, jak reálně se jednotlivá pravidla dodržují v úplně normálním životě.
Kniha staví na pěti základních pravidlech, která mají podle autorů výrazně podpořit hubnutí. Nebudu je sem přepisovat, protože to je součást knihy. Místo toho se podíváme na to, jak se mi je po prvním týdnu dařilo dodržovat – včetně jednoho pravidla, se kterým zatím bojuju nejvíc.
Jak jsem obstála po prvním týdnu?
☕ Káva
Bez problémů. Kávu po 14. hodině nepiju už dlouho, takže tady jsem nemusela měnit vůbec nic.
💧 Pitný režim
Přiznávám se, že nejsem člověk, který si zapisuje každý vypitý decilitr. Pokud jste na tom podobně jako já, kniha nabízí jeden jednoduchý tip. Řiďte se barvou moči. Pokud je světle žlutá až téměř čirá, je většinou pitný režim v pořádku. Tohle pravidlo jsem tedy splnila bez problémů.
🚶 Pohyb
Splněno. Minimálně třicetiminutová procházka se psy je u mě běžnou součástí dne, takže ani tady jsem nemusela nic měnit.
🍽️ Poslední jídlo
Splněno.
Jenže…
Hlad je pořád obrovský.
Ne takové to „dala bych si něco dobrého“, ale opravdu hlad.
Doufám, že si tělo časem zvykne, protože zatím je to asi nejtěžší část celého programu.
Prostě bych snědla sedláka i se selkou, děvečku i čeledína… a nakonec možná i psa s kočkou. 😄
🍾 Alkohol
Tady se přiznávám bez mučení.
Jedna sklenička sektu a jedno pivo.
Prostě občas žiju normální společenský život. A už jsem psala v prvním díle, že svůj společenský život měnit nehodlám.
Pravidlo jsem tedy porušila vědomě. Uvidíme za pět týdnů, jestli se to na výsledku nějak projeví.
🏋️ Další pravidlo mi zatím vůbec nejde
Tohle je zatím moje největší slabina.
Ne proto, že bych nechtěla. Prostě jsem si na něj ještě nevytvořila návyk.
Autoři dávají na výběr dvě možnosti. Buď před jídlem vypít octovou vodu, nebo po jídle udělat dřepy.
V práci si po obědě opravdu nezačnu dělat dřepy mezi kolegy. 😄 A doma? Tam na to prostě pravidelně zapomenu. Jenže stejně tak zapomenu i na tu octovou vodu před jídlem.
Takže zatím nesplněno.
A co dalších deset doporučení?
Kniha nabízí ještě dalších deset doporučení pro ty, kteří nechtějí jet přesně podle připravených jídelníčků. Nebudu je opět rozepisovat, protože to už je obsah knihy. Spíš přidám svoje zkušenosti.
✔️ Slané snídaně a dostatek bílkovin se mi daří dodržovat téměř pořád díky knize.
✔️ Zeleniny jím opravdu víc.
✔️ Cukr běžně nepoužívám.
✔️ Když už jsem měla ovoce, snažila jsem se ho kombinovat s bílkovinami, jak autoři doporučují. Jahody s low-carb krémem byly za mě úplně v pořádku.
❌ Odpoledne už jen sacharidy ze zeleniny. Aha… takže tady jsem vlastně zhřešila. Na jahody jsem úplně zapomněla. Ano, měla jsem je s bílkovinou, ale pořád je to ovoce. Ale za ten pokec s kamarádkou to stálo.
🐟 Na ryby zatím vůbec nedošlo. Tím, že vařím recepty ve větším množství, jím jedno jídlo dva až tři dny, takže se ke všem receptům během týdne ani nedostanu.
🤔 U ultrazpracovaných potravin si ještě budu muset něco nastudovat. Ne vždy je úplně jasné, co všechno do této skupiny patří.
✔️ Co ale vím jistě, je, že uzeniny ani šunka se u mě tenhle týden na talíři vůbec neobjevily. Takže tenhle bod si můžu bez výčitek odškrtnout.
❌ A jedno doporučení dodržovat nebudu ani do budoucna.
Autoři radí přehodnotit společenské aktivity.
Já si ale nemyslím, že cesta ke zdravějšímu životnímu stylu vede přes to, že přestanu chodit s kamarády na kávu nebo si občas zajdu na večeři.
Svoje kamarádky, kamarády, knihy i psy prostě ke spokojenému životu potřebuji.
A jestli se mnou někdo nebude souhlasit? To je naprosto v pořádku. Tahle série není návod na život. Je to deník jednoho obyčejného člověka, který zkouší, co funguje jemu.
Hodnocení po prvním týdnu
📏 Míry: naprosto beze změny.
⚖️ Váha: -2,15 kg.
A moje pocity?
Mám pořád děsný hlad.
Jestli si tělo jen zvyká na nový režim, nebo je to prostě daň za tenhle způsob stravování, zatím nedokážu říct.
Jedno ale vím jistě.
Tuhle recenzi nedopíšu podle toho, co bych si přála. Dopíšu ji podle toho, co opravdu zažiju. Ať už to dopadne jakkoli.
Pokračování příště…
V příštím díle se podíváme na další recepty, zjistíme, jestli se ten věčný hlad konečně začal zlepšovat, a také na to, co na moje nové vaření řekne Ben.