Recenze: Hubnu 5× rychleji – kniha, se kterou lidé hubnou desítky kilogramů. Jaká je ale realita?
31. den: 9. 8. 2026 | Aktuálně: +10,65 kg, kterých se chci ještě zbavit | Díl 6.
Tentokrát začneme rovnou recenzí.
Slíbila jsem, že ukážu tři recepty z knihy. Udělala jsem anketu na Facebooku a vy jste rozhodli, že chcete vidět všechna tři jídla dne – snídani, oběd i večeři.
Původně jsem chtěla vybrat tři recepty, které mi zatím chutnaly nejvíc. Pak jsem si ale řekla, že to je vlastně trochu kravina. 😄 Kdybych vám ukázala jen svoje topky, neviděli byste průřez knihou. Takže jsem nakonec vybrala tři úplně jiné typy jídel.
🥯 SNÍDANĚ: Nízkosacharidový chléb
Původně jsem chtěla jako snídani vybrat moje milované tvarohové houstičky. Ty jsou za mě pořád absolutní topka. Nakonec jsem ale sáhla po něčem, co jsem ještě nezkoušela – nízkosacharidovém chlebu.
Příprava není nijak složitá. Ze 4 bílků vyšleháte sníh. 4 žloutky smícháte se 150g tahini pasty, 1/4 lžičkou soli a lžičkou kypřicího prášku. Nakonec vmícháte sníh. Dáte do formy a pečete při 180 stupních 35 minut. Délka přípravy do 15 minut.
A výsledek?
Vypadá opravdu skoro přesně jako na fotografii v knize.
Je měkký, hezky drží a na první pohled jsem byla nadšená.
Ochutnala jsem ho dokonce už večer, což kniha samozřejmě nedoporučuje, jíst po 17 hodině. Takže ano, zase jsem zlobila.
A pak přišlo to zklamání chuť.
Tahini (100% sezamová pasta) – já ji v něm prostě cítím. A já z něj mám dokonce takovou zvláštní pachuť, kterou si moje chuťové buňky překládají skoro jako arašídy. A ty já si dám k vínu, ale na chlebu je nemusím, možná vhodné pro někoho kdo má rád burákové máslo.
Ráno jsem si ho dala se žervé znovu a můj názor se nezměnil.
Moje hodnocení: 5/10.
Není to špatné. Jíst se to dá. Ale pro mě je to přesně ten typ receptu, u kterého si řeknu: OK, vyzkoušela jsem, vím, o čem je řeč, a teď už ho dělat nemusím.
A jako příloha k jinému jídlu? Tam bych měla ještě větší problém. Podle mě by ta výrazná chuť tahini mohla úplně přebít jídlo, ke kterému by měl chleba sloužit jako příloha.
Verdikt: 5/10 – dobrý, ale u mě se do jídelníčku nevrací.
⸻
🍝 OBĚD: Italské penne s cizrnou a mozzarellou
Tady jsem původně chtěla vybrat některou ze svých top jídel – masové kuličky s rajčatovou omáčkou, restovanou zeleninu s masem a fetou, čerstvé rybí prsty z lososa nebo trhané kuře v misce. Všechno jsou jídla, která už jsem vyzkoušela a která mi chutnala. Lososa dokonce bez problémů zbaštil i Ben. 😄
Jenže jsem chtěla ukázat i něco jiného. Něco, u čeho jsem si sama říkala:
„Tak tohle jsem teda zvědavá, co z toho vyleze.“
A přesně taková jsou italská penne s cizrnou a mozzarellou.
Největší překvapení pro mě nebyla ani cizrna, ale způsob přípravy. Syrové těstoviny jsem nikdy předtím nezapékala.
V receptu jednoduše nasypete 50g syrových celozrnných těstovin penne do zapékací misky nebo skleněné nádoby, přidáte 100g konzervované cizrny, 150g nasekaných rajčat, 1/2 lžíce přírodní sójové omáčky, oregáno, sůl a zalijete 200 ml vody. Pak tuhletu divnou vodní směs promícháte a nakonec posypete 60g strouhané mozzarelly.
Takže v jednu chvíli máte v misce něco, co vypadá jako vodní sračka ze syrových těstovin, rajčat a cizrny. 😄 Navrch mozzarella a šup s tím do trouby.
Upřímně?
Moc jsem tomu nevěřila.
Jenže ono to funguje.
Těstoviny se během pečení uvaří, voda se odpaří a vzniknou úplně normální, dobré zapečené těstoviny.
Za mě 8/10.
A tohle je přesně jídlo, které budu dělat znovu. Příprava je podle mě kolem 10 minut, všechno tam prostě namrskáte, strčíte do trouby a máte vystaráno. Druhý den si to můžu vzít do práce.
A další překvapení: cizrna.
Byla jsem na ni docela zvědavá, protože s ní zatím nemám velké zkušenosti. Po tomhle jídle ale můžu říct, že s cizrnou žádný problém nemám a klidně ji zařadím do svého jídelníčku. Zvlášť když jsem zjistila, že se dá koupit už vařená v konzervě a nemusím si doma několik hodin vařit kuličky. 😄
Verdikt: 8/10 – překvapení dílu a rozhodně vařím znovu.
⸻
🍲 VEČEŘE: Vydatná fazolová polévka s uzeným tempehem
Polévky jsou v téhle knize podle mě vůbec jedna z povedených kategorií.
Už jsem vyzkoušela mrkvovou a květákovou – mrkvová je teda lahůdková topka, květáková taky moc dobrá. Ještě mě čeká poctivá kuřecí, kterou určitě vyzkouším.
Tentokrát jsem ale sáhla po vydatné fazolové polévce s uzeným tempehem.
A tady jsem byla opravdu zvědavá.
Tempeh jsem už v předchozích dílech zmiňovala jako jednu z potravin, u kterých jsem si říkala:
„Tak tohle teda nevím, jestli vůbec někdy ochutnám.“ 😄
Sóju jsem v minulosti párkrát zkoušela a žádná velká láska se nekonala. Ale kolegyně, která mě vlastně do knihy tak trochu navezla mi říkala, že má tempeh docela ráda. Takže když jsem si koupila uzený tempeh, byla jsem připravená na všechno.
První překvapení přišlo hned po rozbalení.
On krásně voní.
Fakt krásně uzeně.
Druhé překvapení přišlo po opečení. Ochutnala jsem kousek jen tak z pánve.
A zjistila jsem, že je to kurva dobrá věc. 😄🤷♀️🙈
Dokonce bych si ho uměla představit jen tak nakrájený osmažený na kousky k vínu.
Takže pozor. Ne všechno, nad čím jsem na začátku ohrnovala nos, je nakonec propadák.
V samotné polévce funguje tempeh trochu jako opečený chleba do hrachovky. Můžete ho vmíchat přímo do polévky, nebo ho nasypat až na hotovou porci. Já ho nechala zvlášť, aby zůstal pěkně křupavý.
Polévka je přitom opravdu jednoduchá. Na lžičce ghí orestujete na jemno nakrájenou jednu cibuli. Přídate kolečka řapíkatého celeru (70g), ten jsem neměla, ale i bez něj to jde. Římský kmín a sůl. Vmícháte 200g nasekaných rajčata z konzervy. Samozřejmě lze dle sezóny vařit i z těch ze zahrady, ale já tam zrovna měla zralé jen jedno. A přidáte 110g vařených nebo konzervovaných červených fazolí, které předtím propláchnete. Nakonec zalijete 150 ml vody a necháte povařit. Mezitím si na druhé lžičce ghí do zlatova opečete 100g uzeného tempehu, nakrájeného na mále kostičky. Recept je na jednu porci, já jsem rovnou připravila dvě.
A výsledek?
9/10.
A to už je u mě hodně vysoké hodnocení, protože já nejsem úplně polévkový typ. 😄
Co mě ale překvapilo nejvíc, bylo, že jsem po ní konečně nějakou dobu neměla hlad. Ten přišel až později večer. A dokonce jsem měla co dělat, abych nesnědla druhou porci někdy kolem desáté večer.
Takže rozhodně budu dělat znovu.
A vlastně mě trochu mrzí, že je podle knihy tahle polévka doporučená na večer. Já bych si ji totiž úplně klidně vzala i k snídani do práce. 😄
Verdikt: 9/10 – další překvapení a tempeh má u mě nečekaně otevřené dveře. Délka přípravy tak 15 minut.
⸻
A jak vlastně hodnotím?
Ještě bych měla vysvětlit svůj systém hodnocení.
10/10 je u mě absolutní topka. To je jídlo, které stoprocentně zařadím do svého jídelníčku a budu ho opakovaně vařit. A ideálně mám problém ho nesežrat celé najednou. 😄
Pak jsou jídla, která jsou prostě dobrá. Neměla jsem problém je sníst, chutnala mi, ale není to moje topka.
A potom jsou jídla, která už znovu dělat nebudu. Ta by dostala třeba 3/10. Zatím se mi ale nic takového nestalo.
Od 5/10 výš jsou u mě jídla, která bych byla ochotná uvařit znovu. Jen některá častěji než jiná.
Co mě na receptech baví: Většinu receptů máte připravenou do 15 minut. Pak už jen vaří nebo peče trouba a vy se o jídlo nemusíte starat. A navíc každý recept stojí maximálně na pěti hlavních ingrediencích, takže žádné dlouhé seznamy surovin ani složité shánění. A prosím vás – vodu máte v kohoutku, ghí ve sklenici v lednici a sůl s cibulí ve špajzu. To prostě počítám jako běžně dostupné věci, které má člověk doma. 😄
🥯 Nízkosacharidový chléb – 5/10 – no dobrý je za 3, ale nejspíš ho opakovat nebudu
🍝 Italské penne s cizrnou a mozzarellou – 8/10 – super oběd do práce, který si občas udělám
🍲 Vydatná fazolová polévka s uzeným tempehem – 9/10 – rozhodně budu dělat znovu
A musím říct, že mě tahle část recenze bavila. Protože právě tady se ukazuje, že není všechno jen „chutná/nechutná“.
Některé recepty mě překvapily způsobem přípravy, jiné surovinami a u některých jsem zjistila, že jsem si k nim vytvořila úplně zbytečný předsudek.
Třeba tempeh.
Ten jsem fakt nečekala. 😄
A váha?
Ta už čtyři dny bojkotuje spolupráci.
Aktuálně +10,65 kg, tedy -4,35 kg od začátku.
Takže zatím ji nechám trucovat a uvidíme, kdo z nás dvou vydrží déle. 😜